Dračí loď Komety Hranice

Ve dnech 21. -22.8. se uskutečnil poslední závod GP východní divize. Jelikož tento závod je kousek od Hranic, zúčastnily se jej oba týmy, a to jak Dračí dech, tak Komety. První den se jely dopoledne 3 kola rozjížděk na 200 metrů a večer se jela dlouhá (1000 metrů). Hned první jízdě se naše děvčata utkala se zatím nejlepším ženským týmem Dalmatýnkama.  Docela se nám povedl start a ještě na 120 metrech jsme vedli,  ovšem v závěru se před nás dostaly holky z Přerova a my dojeli druzí.  Další dvě jízdy se nám už tak moc nepovedly a po prvním dni jsme v součtu časů měli 4. nejlepší čas a s odřenýma ušima drželi postup do finále. Během závodů se ukázaly jisté časové nesrovnalosti, které budily nedůvěru k časům. Ovšem je nutno podotknout, že v cílové věži bylo možné shlédnout finiš každé jízdy.

V posledních trénincích jsme se hodně zaměřili na nácvik dlouhé trati a otáček, proto po ne moc povedených třech rozjížďkách se naše soustředění upnulo na večerní dlouhou. Je nutno podotknout, že s těžkou tratí se nedokázalo vypořádat několik favoritů a hlavně obrátka se ukázala být doslova oříškem.  Náš kormidelník Michal prokázal své zkušenosti, které nabral hlavně na letošním MS v Macau, a holky díky němu perfektně zvládly obrátku.

 Před startem se stala nemilá věc, naší bubenici Gabči se udělalo špatně a na poslední chvíli jsme sehnali Ivču Večerkovou. S novou bubenicí se holky vydali vstříc 1000 metrové trati.

Jak teda dlouhá probíhala:

Start se holkám podařil perfektně a bylo vidět, že jdou do závodu po hlavě, jak se blížily k otáčce bylo jasné, jak sjíždí lodě před sebou. Horní obrátka vyšla také a stačilo jen dojet po proudu k cíli. Holky bohužel nasazené tempo nedokázaly vydržet a v závěru asi mírně ztratily oproti svým konkurentkám Dalmatýnkám.  Ale přesto krásný zážitek byl pozorovat naší jízdu, do které jsme dali vše. Nakonec z toho bylo 16. místo celkově a 2. mezi holkama s necelou 3 sekundovou ztrátou. Nutno také podotknout ,  že Dalmatýnky  jely jízdu po nás a před sebou neměli lodě, které by je brzdily .

 S dobrým pocitem nás tedy čekala večerní akce a ranní trénink. Jelikož jsme nebyli se sobotníma dvoustovkama moc  spokojeni, proběhl ráno,když se ještě závodiště probouzelo, krátký trénink, který se nakonec ukázal jako klíčový k cestě za zlatem. Na tréninku jsme se ujistili, že to jede a s dobrou náladou a trošku i s bobkama, jestli se dostaneme do finále jsme šli na start poslední 4. rozjížďky,  kde nás čekaly Heparinky a Dalmatýnky. Po dobrém výkonu jsme obsadili sice 3. Místo, ale bylo to, jak se říká, jen o prsa. Štěstíčko nám přálo a postoupili jsme do finále celkově po 4. jízdách ze 3. pozice.

Odpoledne se jelo finále. Pro některé holky to byly dokonce první závody, proto bylo cítit trošku nervozity, ale pozitivní nálada převládala a holky se těšily na finále. Ve finále se nám povedl perfektně start  a na 100 metrech byly děvčata první. Pak přišel nacvičený dlouhý závěr, díky kterému se nepodařilo žádné z dalších lodí už před nás dostat. Holky po dojetí nevěřily, že se to povedlo a z plánovaného boje o jednu z medailí se stal zlatý sen.

Vyhlašování se pak proměnilo v obrovské oslavy a na všech holkách bylo vidět, jak jsou šťastné. Zlatá tečka na závěr sezóny.